|
|
Ohrožení ekonomických zájmů EU v Jižní a Střední Americe.
Frýda, Jiří ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
V dizertační práci analyzujeme hrozby pro ekonomické zájmy Evropské unie v Latinské Americe - náš okruh je zúžen převážně na země MERCOSUR. Oba regiony pojí historicky sdílené vazby, které však byly přerušeny vstupem Studené války, kdy se Latinská Amerika stala přirozenou zájmovou zónou Spojených států. Základním časovým předělem je proto pro nás konec mocenské bipolarity, přičemž jádro práce je v hrubém rozsahu jednoho desetiletí 2003-2013. Ve třech základních kapitolách definujeme pojem ekonomické bezpečnosti, vztah EU-Latinské Ameriky v historickém vhledu a nakonec asertivní vstup Číny do Latinské Ameriky ve vymezeném období. Klíčovým prvkem je skutečnost, že po skončení Studené války došlo k významnému posunu vnímání ekonomické moci státu/regionu z bezpečnostního (vojenský) na vlivový (kondicionalita, sankce). Do toho rámce zasazujeme také Latinskou Ameriku, která procházela vlnou neo-liberalismu a privatizace. V úvaze o asymetrii vztahů mezi oběma regiony zvažujeme více historické souvislosti včetně tzv. "společných hodnot", která částečně (nikoliv však zcela) zpochybňujeme. Vycházíme z pohledu, že vztahy mezi oběma regiony se značně pragmatizovaly se silným důrazem na obchodní vazby. Čína je novým prvkem v regionu, kde tradičně soupeřili Spojené státy a Evropa. Nevnímáme Latinskou Ameriku již...
|
|
|
Common interests enforcement within EU - Visegrad Group model
Bartová, Hana ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Visegrádská skupina oslavila v únoru 2016 své 25. výročí. Založená původně třemi post-sovětskými zeměmi středoevropského regionu, prošla v průběhu let řadou výzev. Nejen vstupem do Evropské unie však dokázala svůj význam. Diplomová práce se zabývá rozsahem a silou tohoto regionálního uskupení. Jejím cílem je zhodnotit, do jaké míry využívají země Visegrádské skupiny tuto platformu k prosazování společných zájmů v rámci Evropské unie. Pro dosažení tohoto cíle budu využívat metodu klasifikační analýzy, kde v rámci tří zkoumaných oblastí, energetická bezpečnost, politika soudržnosti a migrace, budu sledovat konkrétní společné zájmy.
|
|
|
Region Building : the process of regionalization of defense and security cooperation in Visegrad and Western Balkan countries
Vanchoski, Aleksandar ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Czoch, Gábor (oponent)
Procesy utváření regionů a regionalizace v posledních dekádách přitahují pozornost historiků, geografů, politologů, ekonomů, diplomatů a zástupců mnoha dalších vědeckých disciplin. Regionalizace se objevuje na různých úrovních geografické hierarchizace - na úrovni nad-státní, vnitrostátní či přeshraniční. Komplexní studium regionů a regionalizace tak představuje vícevrstvý a obtížně uchopitelný problém, integrující rozdílné narativy a kategorie jako regionální identita, prostor, hranice a vymezení, kulturní a sociální homogenita, politické a ekonomické vztahy závislosti apod. Regiony jsou konstruovány v reakci na často protichůdné funkční, teritoriální a administrativní požadavky. V období pokračující globalizace a prohlubování evropské integrace se regiony stávají důležitým nástrojem prosazování protichůdných cílů a zájmů. V současné době jsou otázky regionů, regionální kooperace a regionální identity v politickém i veřejném diskurzu častým prostředkem sociální a politické mobilizace. Západní Balkán, podobně jako Visegrád či Pobaltí, představuje nově vznikající region formovaný v kontextu integračních politik EU. V makedonském politickém a veřejném diskurzu tyto tendence jsou také patrné a stávají se důležitým faktorem politické a sociální mobilizace. Termíny "západobalkánský region" a "regionální...
|
|
|
Ohrožení ekonomických zájmů EU v Jižní a Střední Americe.
Frýda, Jiří ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
V dizertační práci analyzujeme hrozby pro ekonomické zájmy Evropské unie v Latinské Americe - náš okruh je zúžen převážně na země MERCOSUR. Oba regiony pojí historicky sdílené vazby, které však byly přerušeny vstupem Studené války, kdy se Latinská Amerika stala přirozenou zájmovou zónou Spojených států. Základním časovým předělem je proto pro nás konec mocenské bipolarity, přičemž jádro práce je v hrubém rozsahu jednoho desetiletí 2003-2013. Ve třech základních kapitolách definujeme pojem ekonomické bezpečnosti, vztah EU-Latinské Ameriky v historickém vhledu a nakonec asertivní vstup Číny do Latinské Ameriky ve vymezeném období. Klíčovým prvkem je skutečnost, že po skončení Studené války došlo k významnému posunu vnímání ekonomické moci státu/regionu z bezpečnostního (vojenský) na vlivový (kondicionalita, sankce). Do toho rámce zasazujeme také Latinskou Ameriku, která procházela vlnou neo-liberalismu a privatizace. V úvaze o asymetrii vztahů mezi oběma regiony zvažujeme více historické souvislosti včetně tzv. "společných hodnot", která částečně (nikoliv však zcela) zpochybňujeme. Vycházíme z pohledu, že vztahy mezi oběma regiony se značně pragmatizovaly se silným důrazem na obchodní vazby. Čína je novým prvkem v regionu, kde tradičně soupeřili Spojené státy a Evropa. Nevnímáme Latinskou Ameriku již...
|
|
|
Programy Evropské unie na podporu regionální parlamentní spolupráce zemí západního Balkánu jako nástroj regionalizace
Ročejdlová, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Práce Programy Evropské unie na podporu regionální parlamentní spolupráce zemí západního Balkánu jako nástroj regionalizace se zaměřuje na regionální parlamentní spolupráci na území západního Balkánu a na programy Evropské unie podporující tuto spolupráci. Studie je zasazena do teoretického rámce nového regionalizmu a socializace v mezinárodních vztazích, které v případě evropské integrace nabízejí vysvětlení, jakým způsobem dochází k regionalizaci. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda je Evropská unie úspěšná v podpoře regionalizace skrze proces posilování parlamentní spolupráce v regionu, tedy zda zvolený socializační mechanizmus je efektivní, a zda programy na podporu této spolupráce vedou k budování institucionální kapacity parlamentů pro tuto spolupráci. A to ať již skrze přímé programy, v nichž EU a národní parlamenty spolupracují, nebo nepřímo skrze regionální iniciativy v oblasti parlamentní spolupráce jako COSAP, Cetinjské parlamentní fórum a Rada pro regionální spolupráci. Analýzou socializačního mechanizmu a prostředí, v němž mechanizmus působí, práce identifikuje zda, a do jaké míry je EU schopná dosáhnout svých cílů v regionální parlamentní spolupráci, případně určit důvody selhání.
|
|
|
Americko - ruská spolupráce v severopacifické oblasti
Raková, Alena ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá americko-ruskou spoluprací v severopacifické oblasti po rozpadu Sovětského svazu. Tichomořské oblasti obou států, ruský Dálný východ a západní pobřeží Spojených států si jsou svojí geografickou polohou, vzdáleností od politického centra, historicky, kulturně, ale i hospodářsky velmi blízké. Ruský dálný východ disponuje zásobami nerostných surovin, Spojené státy potřebným kapitálem a technologiemi na jeho rozvoj. Na rozdíl od atlantického rozměru vzájemných vztahů, mají v asijsko-pacifickém regionu podobné zájmy v bezpečnostních otázkách. Jejich spolupráce v této oblasti tak skýtá ohromný potenciál i řadu nástrah. Tato bakalářská práce zkoumá možnosti, vývoj a směřování jejich spolupráce na pozadí americko-ruských vztahů v posledních dvaceti letech. Zaměřuje se na bezpečnostní, ekologické a ekonomické aspekty vzájemné spolupráce na vládní a regionální úrovni. Důraz je kladen především na roli Spojených států a jejich přístup k Ruské federaci v oblasti severního Tichomoří, proto se věnuje zejména americkým programům, institucím a firmám snažícím se o spolupráci s Ruskem v severopacifické oblasti. Práce dochází k závěru, že spolupráce v oblasti, především na regionální úrovni, existuje, avšak její potenciál je stále z velké míry nevyužit.
|
|
|
Zhodnocení vlivu evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu
Podzimková, Ivana ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu a potenciálu rozvoje pro daný region v rámci vybraného projektu Labské stezky na základě analýzy. V teoretické části této práce bude úvod do problematiky evropské politiky soudržnosti. S vymezením její legislativy, legislativního rámce a zakotvení nástrojů regionální politiky v rámci legislativy daného státu, v tomto případě České republiky. V praktické části bude provedena analýza vývoje sledovaného projektu Labská stezka a její dopad na rozvoj regionu Královéhradeckého kraje. Hodnocení vybraných ukazatelů proběhne sběrem dostupných dat z ekonomických hodnocení zainteresovaných subjektů podílejících se na projektu Labské stezky a následné vyhodnocení proběhne formou srovnávání. Zvolenou metodikou bude komparace, analýza a syntéza na základě zjištěných dat a jejich zhodnocení. Sběr relevantních dat a informací proběhne formou studia odborné literatury, dále sběrem dat poskytnutých od subjektů realizovaného projektu, městem Smiřice a dostupných internetových zdrojů věnovaných cykloturistice v uvedeném regionu. Pro statistické hodnocení projektu, budou použita data od subjektů spolupracující na monitorování projektu Labské stezky.
|
|
|
Evropská politika sousedství: ekonomická dimenze projektu Východního partnerství
Gheorghiev, Olga ; Müller, David (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Cílem této práce je prokázat prospěšnost Východního partnerství navzdory problematické politické a ekonomické situaci ve většině partnerských států, a to bližším nahlédnutím na bilaterální a regionální ekonomickou spolupráci mezi EU a partnerskými státy a zvýrazněním hlavních direktiv a potenciálu prováděných projektů v oblasti hospodářské integrace a konvergence s politikami EU. V první kapitole vyjasním původ této iniciativy, její tematické platformy a hlavní cíle v bilaterální a multilaterální dimenzi. První kapitola uvede rovněž do profilů partnerských zemí a tímto nastíní mezinárodní kontext, ve kterém je umístěn tento projekt. Druhá kapitola nabízí bližší náhled na praktické fungování VP. Začlení v podstatě dvě podkapitoly odpovídající bilaterální a regionální kooperaci. Třetí kapitola představuje všeobecný přehled implementace Východního partnerství vzhledem k dosaženým výsledkům i k existujícím výzvám a zároveň uvádí řadu úprav, které by umožnily uskutečnění VP na úrovni svého potenciálu.
|
|
|
Role střední Evropy v bezpečnostně-politických vztazích na pozadí Visegrádu
Siekliková, Lenka ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Bohatová, Martina (oponent)
Předmětem diplomové práce je role střední Evropy v bezpečnostně-politických vztazích se zaměřením na Visegrádskou skupinu jako představitele středoevropské regionální spolupráce. Práce se nejprve věnuje obecně mezinárodním režimům, ke kterým Visegrádská skupina patří, popisuje důvody jejich vzniku a funkce, jež plní. Dále se práce zabývá regionem střední Evropy, jeho vymezením a spoluprací, která v něm probíhá. Stěžejní část práce je věnována konkrétně Visegrádské skupině, jejímu vzniku a vztahům mezi členskými státy a především působení v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. V závěru jsou zhodnoceny úspěchy a neúspěchy v bezpečnostní a obranné oblasti spolupráce visegrádských zemí a nové možnosti, které se v současné době pro takovou spolupráci naskýtají.
|
|
| |
host ::
RSS.